Kukačka kuká, holoubek vrká na zelenej volši.
Cožpak si myslíš, můj nejmilejší, |:že já jsem nejhorší:|?
Ach, nejsem, nejsem, šáteček dej sem, já ti ho vyperu.
Abys měl bílej, až půjdeš k jinej |:v sobotu k večeru:|.
Až půjdeš k jinej, šáteček bílej jak růže zčervená,
aby jsi věděl, holečku milej, |:že já jsem jediná:|.
A když se vrátíš, můj z nejmilejší, šáteček rozvážu.
Bude-li bílej jako sníh padlej, |:zůstaneme spolu:|.